* jeden z původních členů Studentské scény, z níž vzešla současná Scéna mladých

* do souboru přišel jako mladistvý bez jakýchkoliv hereckých zkušeností a během několika let se vypracoval mezi nejvýraznější herecké tváře souboru

* přestože umí herecky ztvárnit rozmanité charaktery postav, nejbližší je mu komediální styl, v němž dokáže díky skvělé artikulaci, práci s rekvizitou, pohybu na jevišti a především schopnosti okamžité improvizace předvést excelentní komické výstupy, jež často přivádějí diváky k záchvatům smíchu

 * zprvu hrával ve stínu svého spoluherce Ondry Kokošky, ale herecká příležitost Jimmyho v Hanequinově Lhářce jej vynesla mezi uznávané stálice souboru

* po jednoroční herecké pauze způsobené pracovními povinnostmi mimo místo svého bydliště se do souboru vrátil v poměrně malé roli fotografa Alexe v Atkinsonové Opuštěnosti a záhy se stal nejvytíženějším hercem nejen v domovském souboru, ale i ve volyňském divadelním souboru Piki

* aby se stal opravdu dobrým hercem, mu v současnosti chybí už jen málo - větší ukázněnost v divadelním projevu a důsledná soustředěnost se na vlastní výkon

* snad s vědomím, že pro Scénu mladých již nemůže více divadelně přinést, přechází po sezóně 2012 - 2013 k nově vznikajícímu volyňskému souboru Vodvas

DIVADELNÍ ROLE :

Petr ve hře Útěky (2003)  - ve své první roli se představil jako bojácný, ale vychloubačný mladík Petr, jež je pro přijetí do party schopen krást i vraždit. Ve své herecké prvotině podal nevýrazný výkon, možná však i proto, že přisouzená role byla i scénáristicky daleko za projevy hlavních hrdinů.

Uchuchul v Drábkově hře Jana z parku (2004)  - také další herecký part příliš nepřesvědčil o Mírových hereckých kvalitách. Zde se představil taktéž v menší roli postavy Uchuchula, jež hlavní hrdince hry nabízí neopětavanou nabídku k sňatku. Stejně jako v jeho herecké prvotině se souborem nedokázal ze ztvárněné postavy vymáčknout více pověstné šťávy.

žárlivý manžel v komedii Klíče na neděli (2005)  - i v uvedené komedii zahrál ve stínu dvou hlavních hrdinů hry. Přesto si dokázal z poměrně malé role žárlivého manžela vytvořit osobitou postavu bijce, jež si vyrovnává účty se svým sokem. Role zhrzeného manžela Mírovi již typově sedla a dokázal v ní plně využít své dosavadní herecké schopnosti.

Jimmy Scott v komedii Lhářka (2006)  - přestože i ve své čtvrté hře nastudované se souborem vystupoval ve vedlejší roli Jimmyho Scotta, dokázal díky svému komediálnímu pojetí postavy předvést daleko hodnotnější výkon než hlavní hrdina hry. Zde poprvé představil svůj osobitý komediální talent a především jeho nezapomenutelný výstup s krajícem chleba patří zcela zaslouženě do studnice pokladů domácí divadelní scény. Však si jeho výkonu všimla i porota Třešťského divadelního jara a ocenila jej čestným uznáním za ztvárnění role Jimmyho.  

fotograf Alex ve hře Opuštěnost (2008)  - po roční divadelní přestávce se do souboru vrátil v postavě fotografa Alexe, jež usiluje o ruku hlavní hrdinky hry. Na rozdíl od předešlé hry zde ztvárnil poměrně vážnou postavu fotografa. Přestože tentokráte neměl prostor pro komediální ráz, i v této postavě si dokázal nalézt svůj vlastní styl, jež přesvědčivě a přesně držel po veškeré své výstupy.

Škvor v komedii Muž sedmi sester (2009)  - snad nejlepší divadelní role i výkon, jež předvedl v barvách Scény mladých. Poprvé dostává roli hlavního hrdiny hry, který dává v sázku počestnost sedmi sester Kostkových. Podal vskutku excelentní výkon podpořený výraznou dynamikou postavy a skvělým pohybem na jevišti. Přestože z úst poroty Dačického kejklování směřovaly  směrem k režii náznaky o přeobsazení jeho postavy údajně komičtějším Petrem Záleským, režisér tyto námitky neakceptoval. Možná také proto nebyl Míra za svůj předvedený herecký výkon oceněn.  
 
učitel Jean v komedii Opravdové štěstí (2010)  - v postavě utiskovaného manžela své divadelní partnerky Milušky Balouškové se dokázal skvěle herecky porvat se svými tragikomickými scénkami. Předvedl rozmanitou plejádu divadelních výstupů, v nichž vystupoval zcela přirozeně a přesvědčivě při neustálém střídání výjevů komického rázu a situací vážného charakteru. Na Dačickém kejklování 2010 obdržel za roli Jeana čestné uznání.

advokát Yvan v komedii Švagřičky (2011)  - podruhé v řadě si zahrál manžela své divadelní partnerky Milušky Balouškové, tentokráte však v roli podvádějícího muže. Také v tomto divadelním kusu předvedl skvělý herecký výkon podepřený o výraznou dynamiku pohybu i dle situací neustále se měnící hlasový fond a artikulaci. Za roli advokáta Yvana obdržel na Dačickém kejklování 2011 čestné uznání.

mimozemšťan v komedii Zelňačka (2011)  - v téže divadelní sezóně vypomohl divadelnímu souboru Čelakovský v zajímavé roli mimozemšťana. Přestože celý prvý výstup mimozemšťana se odehrává pouze v gestikulacích, dokázal si najít vlastní projev sdělení skutečností tak, že diváci dokonce žehrali, že takto negestikuloval po celé představení (od druhého výstupu již slovně komunikuje). Opět předvedl velice komický výkon podložený navíc o jakousi dětinskou zvědavost a neposednost, kterou si jako mimozemšťan s sebou  přináší na planetu Zemi.

otec Joseph v komedii Alaina Reynauda-Fourtona Monsieur Amédée  (2011)  - v jedné divadelní sezóně nastudoval trojici her, tentokráte s volyňským souborem Piki Volyně, kde si pod režijním vedením Jirky Zikmunda zahrál roli otce Josepha. Výrazným hereckým výkonem dokázal posunout divadelní postavu jiným a komičtějším směrem, než původní představitel postavy Josepha.

doktor Moulinot v komedii del´arte Dámský krejčí  (2012)  - s postavou hlavního hrdiny hry, jež ukrývá před manželkou a tchyní své četné nevěry v pronajatém krejčovském salonu, se opět vypořádal skvěle díky své osobité komičnosti a dynamice projevu. Navíc stavba hry a řada neustále se měnících situačních scén nahrávala jeho divadelnímu projevu, k němuž si přidává řadu vlastních improvizujících prvků. Však mu také odborná porota XII.ročníku Dačického kejklování udělila cenu za herecký výkon, údajně nejvýraznější z celé divadelní přehlídky.

Roger alias Beránek v komedii Mandarinkový pokoj  (2013)  - i v jedné z povídek Thomasovy komedie podal naprosto profesionální výkon podložený přesným držením charakteru jednající postavy, která přináší do děje řadu překvapivých zvratů. Ač tentokráte neztvárnil komickou figurku, v projevu psychopatického člověka zvládl dokonale udržet dějové napětí až do překvapivého závěru povídky.