Po
několika divadelních letech věnovaných
komediálnímu žánru, přistoupil soubor
na
základě loňského doporučení od
Františka
Zborníka k produkci podstatně
vážnější věci.
Vzhledem k tomu, že v uvedené hře vystupovalo
dvanáct
postav, došlo i ke značné obměně souboru. Ten
definitivně
opustil Josef
SMETANA ,
kterého však plně nahradil
navrátivší se Míra
HADRABA.
Také další dvě nové
mužské
tváře souboru již měly divadelní
zkušenosti a
navíc i shodná příjmení.
Prvý z
nich, Zdeněk
NOVÁK,
odehrál
s Divadelním souborem Čelakovský několik
pohádek
pod režijním vedením Markéty
Mrázové, ten druhý, Václav
NOVÁK,
pak vedle několika menších rolí byl
znám
především jako režisér
Strakonického
dudáka.
I ženská část souboru prodělala
menší herecké zemětřesení. Lenka
RAUSOVÁ
jako mladá paní Lenka
BŘICHÁČKOVÁ
dočasně opouští soubor z důvodu plnění
mateřských povinností. Poprvé se tak
ve
Scéně mladých objevuje i
zkušená
ženská dvojice - Jana
SCHERTLEROVÁ , jež odehrála nespočet
představení s Divadelním souborem
Čelakovský a také Renáta
KNETLOVÁ,
stálice někdejšího
divadelního souboru při
Osvětové besedě v Radošovicích (kde
začínala s režisérem hry v polovině
osmdesátých let minulého
století) a později
i strakonického DS Čelakovský. Navíc
soubor
osvěžily i nové studentské tváře - Eva
VÁVROVÁ,
Bára
MALKUSOVÁ a Magda
NOVÁČKOVÁ.
I přes časté a opakující se absence
některých jedinců na zkouškách se
termín
premiéry podařilo herecky zvládnout,
avšak
rozporuplné názory na představení
naznačovaly, že
tentokráte zřejmě neměl režisér při
výběru hry
šťastnou ruku (ve vzkazníku se poprvé
od jeho
existence neobjevily negativní ani pozitivní
názory na představení).
Důkazem toho bylo i soutěžní vystoupení na
Třešťském divadelním jaru (zde v roli
Alexe
zaskočil za pracovně zaneprázdněného
Míru Hadrabu Tomáš
JIŘÍK),
které pro soubor dle připomínek
odborné poroty v
klasickém složení Josef Brůček, Marie
Kotisová a
Vladimír Zajíc dopadlo katastrofálně.
Počínaje výběrem hry, režijním
záměrem i
scénickým vyjádřením. A tak
jediným
kladem byla pouze dvojice čestných
uznání,
které obdrželi Miluška
BALOUŠKOVÁ za roli Elisabeth a Petr
ZÁLESKÝ
za roli Jima.
Představení Opuštěnosti nenašla ani v
dalších reprízách u publika
odezvu a
stín se nad představeními nesl až do
listopadové
derniéry (účast v ní navíc
den před
představením odřekl Václav
NOVÁK,
za kterého musel narychlo zaskočit sám
režisér).
Alespoň pro výběr her do budoucna měl režisér
jasno -
vážné věci zatím ne.
Snad jediný vážný zájemce o
představení byla samotná překladatelka Dana
Vlčková, která měla zájem
přestavení osobně
navštívit (což vyplynulo z e-mailové
korespondence
s režisérem hry), nakonec však na
představení
nedorazila.
OHLASY NA
PŘEDSTAVENÍ
"Moc se na
Vás zlobím..." (
Jana Vychodilová, porotkyně 1.ročníku
Setkání amatérských
divadelních
souborů ve Strakonicích )
"Druhé
představení bývá vždy
nejslabší." ( Marie Kotisová,
rozbor představení )
"Tyto
inscenace (v
jejich výčtu se objevila i Opuštěnost -
poznámka autora stránek)
spojovala jistá bezradnost co se výkladu textu
týče, z čehož následně vyplynula i nesourodost
jevištních akcí. Tím
pádem
představení postrádala řád a
především komunikační klíč.
Vzhledem k
tomu, že mnozí účinkující
byli vybaveni
nezpochybnitelnými hereckými dovednostmi a
objevila se
řada slušných nápadů v
situacích a
scénografických prvcích (byť
solitérně),
lze konstatovat, že těžiště problémů se
nachází v režijní sféře." ( Vladimír
Zajíc, Amatérská scéna
2008, číslo 2 )
"Dobrý
den, ve čtvrtek 13.11. jsme se zúčastnili
divadelního představení Opuštěnost.
Přišli
jsme s žáky 8. a 9.tříd a byli jsme
velmi mile překvapeni. Ani ne tak z divadla a výkonů herců,
protože strakonická
scéna je známá poměrně vysokou
úrovní svých představení,
ale
chováním žáků.
Nestává se totiž tak často, aby něco
dnešní
mládež sledovala s nějakým
zvláštním zájmem. A
zvlášť ne
divadlo. Ale tohle představení byla výjimka. A to
díky Vám, pane režisére. Podařilo se
Vám
totiž trefit se výběrem hry do té
správné kategorie. Hra se žákům velmi
líbila, se zaujetím sledovali celé
představení, a to i přesto, že trvalo skoro dvě hodiny.
Kladně
hodnotili
prakticky všechno. Dokonce jsme slyšeli i
názory,
že to bylo zatím to nejlepší
divadlo, na kterém se školou kdy byli. A to je
myslím to nejdůležitější.
Ukázat
dětem, že na divadlo se dá i koukat, že se u něj i dobře
pobaví a že se dokonce
ani nenudí. Takže Vám blahopřeji k tomu,že jste
zaujal
velmi nevděčnou věkovou
kategorii, přeju Vám hodně spokojených
diváků a
hodně nadšených herců
(mimochodem byli opravdu vynikající!). " ( e-mail Hany
Křížkové, ZŠ Velké
náměstí Strakonice )
"Mnohokráte
děkuji za velmi milý e-mail, po
hodnocení od porotkyně představení
paní Jany Vyskočilové jsem chtěl režie
zanechat, ale Váš e-mail mě přesvědčil, že jsme
tu pro lidi (a hlavně mladé
diváky) a ti mi nalévají novou krev do
žil. Budu válčit dál a budu se snažit
Vás nezklamat. Ještě jednou moc díky a
omlouvám se za místy hrubá slova ve
hře
(ale tak je předepisoval scénář a vzhledem ke
strategii hry jsem je nechtěl
vynechat) a do třetice moc a moc děkuji."
( odpověď režiséra
Václava Slanaře na e-mail Hany
Křížkové)
"Dobrý
večer, jsem ráda, že jsem Vám udělala radost,
protože
vím, jak je někdy těžké prosazovat
netradiční
věci. Co se týče ostřejších
výrazů,
myslím, že to vůbec nerušilo, do té
hry to prostě
patřilo. A jestli si někdo myslí, že tím
dnešní mládež zkazí, tak
tomu se jen
usmívám. Dnes jsem byla s 1.třídou
(dostala jsem
se tam úplně náhodou a dost nečekaně) taky na
divadle.
Byla to vlastně taková napodobenina filmu "Ať
žijí
duchové". Nevím, jací
"profíci" to
hráli, ale můžu Vás uklidnit, že na
Vás neměli. A
to za čtyřnásobek ceny vstupného a
poloviční
hrací dobu. Takže opravdu hrajte dál, vy si
své
diváky určitě získáte."
( e-mail Hany
Křížkové, ZŠ Velké
náměstí Strakonice )
